MÁNES

 

 O Souboru

 Novinky

 Fotogalerie

 Kontakt

 Galerie Klub Mánes

 Muzika

 

 

Hanácký soubor Mánes slaví šedesátiny

 

Aj, Hanačko, Hanačko,                                 

cože tes tak krásná na svět přešla?                 

Mosela ses narodit,                                        

ach, dež denička vešla.                       

                        (dr.Jan Poláček – Lidové písně z Hané)          

 

 

Prostějov se může pochlubit dlouholetou národopisnou tradicí. Významným představitelem této tradice je prostějovský Národopisný soubor Mánes. Letošní rok je pro soubor Mánes rokem zvláště významným  -  dožívá se totiž  šedesáti let. Za tu dobu se stal kulturní součástí Prostějova, který reprezentuje nejen po naší vlasti, ale také v Evropě.

Pojďme se tedy podívat do jeho historie i současnosti.

 

Začátky národopisu v Prostějově

Prostějov, jako poměrně starobylé město, má mnoho tradic. Například je známý jako „město oděvů“, i „hanácký Jeruzalém“. Je však i městem s dlouhodobou národopisnou tradicí, která trvá již od konce devatenáctého století. Tehdy byla v Praze pořádána Národopisná výstava českoslovanská a právě obyvatelé Prostějova byli první, kdo na ní začali sbírat kroje, tance i písničky. Zájem o hanácký folklór byl v Prostějově stále živý, projevoval se jak v přednáškové činnosti, tak i v divadelním provedení lidových zvyků, tanců a písní. Byla zde  zvláště významná ještě jiná aktivita a tou bylo pořizování hanáckých krojů. Vlastnictví kroje zde totiž bylo  projevem  vlasteneckého smýšlení. I když národopis   pěstovala i jiná hanácká města, Prostějov se stal jedním z nejvýznamnějších. Zásluhu na tom měli dva proslulí sběratelé, Jan Zbořil a dr.Jan Poláček. Jan Zbořil vytvořil pozoruhodnou sbírku předmětů hmotné lidové kultury z Hané, zejména krojů a keramiky, sám byl navíc vyhledávaným odborným poradcem. Dr. Jan Poláček je považován za nejvýznamnějšího sběratele hanácké lidové písně a je objevitelem bohatosti celého jejího fondu Až do doby jeho působení platil oficiální názor, že Haná je nezpěvnou oblastí, a  svých písní má velmi málo. Toto mínění dr.J.Poláček dokonale zvrátil, když vydal svoji dvoudílnou sbírku  „Lidové písně z Hané“. 

 

Počátky souboru Mánes

Soubor se začal formovat jako národopisná skupina bezprostředně po skončení druhé světové války. Navázal na předválečnou národopisnou tradici a začal spolupracoval  se všemi jejími představiteli, jako byli  Jan Zbořil, dr.Jan Poláček, Cecílie Třísková a řada dalších. Záhy se soubor stal známý nejen v Prostějově,  ale i v  regionu. Zásluhu na tom měl jeho první umělecký vedoucí Jan Kadlec, který pro soubor vypracoval umělecký plán, zavedl pravidelné pracovní zkoušky a dbal na zvýšení umělecké úrovně. Pod jeho vedením soubor prospíval a záhy byl řazen mezi nejvýznamnější.V tu dobu již v Mánesu pracovala stabilně na velmi dobré úrovni taneční složka a lidová muzika. Vznikl kolektiv, který byl schopný vlastními silami zabezpečit tvorbu celého programu i jeho pravidelnou obměnu a to na dobré úrovni.

 

Na přední pozici

Mánes často vystupoval při společenských akcích a oslavách, na folkloristických festivalech, přehlídkách a soutěžích. Stal se trvalou součástí kulturního života Prostějova,  a byl vnímán jako významný představitel celého regionu. Souboru se otevřela i cesta k prezentaci na zahraničních národopisných festivalech, a tak hanácké písničky, tance a kroje měli možnost vidět diváci mnoha evropských států. V tomto kolektivu, který cílevědomě a pravidelně pracuje, vyrůstá zcela spontánně řada osobností. Tak tomu bylo i u Mánesáků – ze začátečníků se stávají mistři a to souboru pomohlo vyrovnat se s řadou problémů. Tak se i podařilo v polovině sedmdesátých let zaplnit i mezeru po odchodu dosavadního uměleckého vedoucího a sestavit nové vedení.

S novým vedením Mánes navýšil své ambice, pokusil se dosáhnout náročnějších uměleckých  postupů  a prosadil i novou dramaturgii. Vznikly programové bloky jako  Čepení nevěsty  a Masopust, rozšířila se i dramaturgie. Zamyšlení nad prameny lidové kultury na Hané přivedlo soubor do archivů. Výsledkem byly programové bloky Staré hanácké tance a Parthia hanatica. Jak již samotné názvy napovídají, jedná se o exkurzi do minulosti, do 18. století. Mánes se zde pokusil připomnět dnešnímu divákovi bohatství a pestrost lidové kultury na Hané v jeho netradiční a méně známé podobě.

Prostějovsko netvoří pouze folklórní region centrální Hané. Zasahuje sem i folklór Malé Hané. Temperamentní tance této oblasti byly výzvou, která soubor lákala k jevištnímu zpracování. Tak vznikl programový blok tanců a písní z Malé Hané, uvedený pod názvem U muziky.

Pokud hovoříme o souboru Mánes stojí za zmínku i jeho krojové vybavení, které je unikátní. Jedná se totiž o dokonalé repliky krojů z doby jeho vrcholného vývoje, tak jak je zachoval ve svém díle Josef Mánes. Každý kroj souboru je vlastně originálem a dokonale se shoduje se svým historickým vzorem. V krojovém šatníku souboru se nacházejí i kroje, které jsou rekonstrukcí hanáckých krojů z 18. století. 

Důležitou událostí byl vznik dětského souboru, který byl původně zamýšlen jako součást „dospělého“ Mánesa, avšak od prvopočátku pracoval podle vlastního programu. Z jeho řad přešlo mnoho tanečníků do dospělého souboru. Vedoucí dětského souboru je Karla Jánová -Bušinová.

 

Dnešní soubor

Současný soubor Mánes je od roku 1990 občanským sdružením a musí si na svou činnost  shánět finance sám. Že se souboru daří i v těchto podmínkách je patrné také z toho, že o členství v souboru je stále zájem. V současnosti má kolem třiceti aktivních členů ve věku od patnácti do padesáti let a vedoucí souboru je Marie Vysloužilová.

Velkou hnací silou je obětavá práce členů souboru, která vyplývá z jejich nadšení pro lidové umění. Nalézají v něm hodnoty, které jsou platné i pro dnešní dobu a stejně tak i krásu, které je nadčasová.

Soubor úzce spolupracuje s Hanáckou muzikou Ječmeni. I když tato muzika je samostatným hudebním kolektivem, se svým vlastním programem, zůstávají stále věrni souboru Mánes, z jehož dřívější souborové muziky vznikli.

 

Slovo závěrem

V současné době jsme svědky toho, že vyspělá civilizace nám sice stále zvyšuje naši životní úroveň, ale také nás stále více mění na konzumní společnost. Dochází k určité kulturní nivelizaci, význam národních kultur bledne v sousedství kultury globální, importované. Folklór jakoby ztrácel na významu, bez ohledu na to, že je součástí národního kulturního dědictví. Ale národní kultura, včetně folklóru, je nenahraditelná a každý národ se k ní musí vracet, aby neztratil svoji identitu. Náš národ si to ve své historii ověřil již několikrát. Pokud by nás tento návrat ke kořenům očekával v blízké budoucnosti, mohly by přitom národopisné kolektivy sehrát pozitivní a nezastupitelnou roli. V tomto procesu by se snad mohl uplatnit i soubor Mánes.  

 

Galerie souboru Mánes

Mezi členy souboru byla řada osobností, které obohatily svojí činností nejen soubor, ale i hanácký region.

 

Dr. Jan Poláček (1896 – 1968)

Sběratel lidových písní, člen muziky souboru. Jeho sbírka Lidové písně z Hané je trvalým zdrojem pro uměleckou práci souboru.

 

Cecílie Třísková (1900–1980)

Lidová básnířka, zpěvačka a vypravěčka. Významná znalkyně hanáckého folklóru. V souboru působila již v době jeho vzniku jako lidová vypravěčka.

 

Věkoslava Parobková (1904 -1998)

První předsedkyně souboru a zároveň předsedkyně doživotní. Aktivně se podílela na ustavení národopisné skupiny, ze které vznikl soubor Mánes.

 

Jan Kadlec (1927 – 1998)

Umělecký vedoucí, choreograf. Vybudoval základy pro náročnou činnost souboru,  za jeho působení se Mánes zařadil mezi nejvýznamnější národopisné kolektivy u nás.

 

Radomír Kubáník (1928 -1986)

Vedoucí muziky a primáš, hudební aranžér a umělecký vedoucí souboru. Muzika souboru se za jeho vedení stala reprezentačním tělesem.

 

Jaroslav Šebestík (1948 -1997)

Vedoucí muziky a primáš, hudební aranžér. Zdokonalil  hudební styl souborové muziky, zvýraznil její hanácký charakter.

 

Eva Flašarová (1935 – 1998)

Choreografka, znalkyně hanáckého tance. Její činnost je spojena s největšími uměleckými úspěchy souboru. Se souborem. spolupracovala dlouhodobě.

 

 

Věra Možná (1910 – 1989)

Garderobiérka souboru a znalkyně hanáckého kroje. Díky její péčí  se dostávalo souborovým krojům vysokého ocenění.

 

 

V Prostějově 28.února 2005                                         Miroslav Chytil

                                                                člen Národopisného souboru Mánes