Hanácký soubor Mánes slaví šedesátiny

Aj, Hanačko, Hanačko,                                 

cože tes tak krásná na svět přešla?                 

Mosela ses narodit,                                        

ach, dež denička vešla.                       

                        (dr.Jan Poláček – Lidové písně z Hané)          

Prostějov se může pochlubit dlouholetou národopisnou tradicí. Významným představitelem této tradice je prostějovský Národopisný soubor Mánes. Letošní rok je pro soubor Mánes rokem zvláště významným  -  dožívá se totiž  šedesáti let. Za tu dobu se stal kulturní součástí Prostějova, který reprezentuje nejen po naší vlasti, ale také v Evropě.

Pojďme se tedy podívat do jeho historie i současnosti.

Začátky národopisu v Prostějově

Prostějov, jako poměrně starobylé město, má mnoho tradic. Například je známý jako „město oděvů“, i „hanácký Jeruzalém“. Je však i městem s dlouhodobou národopisnou tradicí, která trvá již od konce devatenáctého století. Tehdy byla v Praze pořádána Národopisná výstava českoslovanská a právě obyvatelé Prostějova byli první, kdo na ní začali sbírat kroje, tance i písničky. Zájem o hanácký folklór byl v Prostějově stále živý, projevoval se jak v přednáškové činnosti, tak i v divadelním provedení lidových zvyků, tanců a písní. Byla zde  zvláště významná ještě jiná aktivita a tou bylo pořizování hanáckých krojů. Vlastnictví kroje zde totiž bylo  projevem  vlasteneckého smýšlení. I když národopis   pěstovala i jiná hanácká města, Prostějov se stal jedním z nejvýznamnějších. Zásluhu na tom měli dva proslulí sběratelé, Jan Zbořil a dr.Jan Poláček. Jan Zbořil vytvořil pozoruhodnou sbírku předmětů hmotné lidové kultury z Hané, zejména krojů a keramiky, sám byl navíc vyhledávaným odborným poradcem. Dr. Jan Poláček je považován za nejvýznamnějšího sběratele hanácké lidové písně a je objevitelem bohatosti celého jejího fondu Až do doby jeho působení platil oficiální názor, že Haná je nezpěvnou oblastí, a  svých písní má velmi málo. Toto mínění dr.J.Poláček dokonale zvrátil, když vydal svoji dvoudílnou sbírku  „Lidové písně z Hané“. 

Počátky souboru Mánes

Soubor se začal formovat jako národopisná skupina bezprostředně po skončení druhé světové války. Navázal na předválečnou národopisnou tradici a začal spolupracoval  se všemi jejími představiteli, jako byli  Jan Zbořil, dr.Jan Poláček, Cecílie Třísková a řada dalších. Záhy se soubor stal známý nejen v Prostějově,  ale i v  regionu. Zásluhu na tom měl jeho první umělecký vedoucí Jan Kadlec, který pro soubor vypracoval umělecký plán, zavedl pravidelné pracovní zkoušky a dbal na zvýšení umělecké úrovně. Pod jeho vedením soubor prospíval a záhy byl řazen mezi nejvýznamnější.V tu dobu již v Mánesu pracovala stabilně na velmi dobré úrovni taneční složka a lidová muzika. Vznikl kolektiv, který byl schopný vlastními silami zabezpečit tvorbu celého programu i jeho pravidelnou obměnu a to na dobré úrovni.

Na přední pozici

Mánes často vystupoval při společenských akcích a oslavách, na folkloristických festivalech, přehlídkách a soutěžích. Stal se trvalou součástí kulturního života Prostějova,  a byl vnímán jako významný představitel celého regionu. Souboru se otevřela i cesta k prezentaci na zahraničních národopisných festivalech, a tak hanácké písničky, tance a kroje měli možnost vidět diváci mnoha evropských států. V tomto kolektivu, který cílevědomě a pravidelně pracuje, vyrůstá zcela spontánně řada osobností. Tak tomu bylo i u Mánesáků – ze začátečníků se stávají mistři a to souboru pomohlo vyrovnat se s řadou problémů. Tak se i podařilo v polovině sedmdesátých let zaplnit i mezeru po odchodu dosavadního uměleckého vedoucího a sestavit nové vedení.

S novým vedením Mánes navýšil své ambice, pokusil se dosáhnout náročnějších uměleckých  postupů  a prosadil i novou dramaturgii. Vznikly programové bloky jako  Čepení nevěsty  a Masopust, rozšířila se i dramaturgie. Zamyšlení nad prameny lidové kultury na Hané přivedlo soubor do archivů. Výsledkem byly programové bloky Staré hanácké tance a Parthia hanatica. Jak již samotné názvy napovídají, jedná se o exkurzi do minulosti, do 18. století. Mánes se zde pokusil připomnět dnešnímu divákovi bohatství a pestrost lidové kultury na Hané v jeho netradiční a méně známé podobě.

Prostějovsko netvoří pouze folklórní region centrální Hané. Zasahuje sem i folklór Malé Hané. Temperamentní tance této oblasti byly výzvou, která soubor lákala k jevištnímu zpracování. Tak vznikl programový blok tanců a písní z Malé Hané, uvedený pod názvem U muziky.

Pokud hovoříme o souboru Mánes stojí za zmínku i jeho krojové vybavení, které je unikátní. Jedná se totiž o dokonalé repliky krojů z doby jeho vrcholného vývoje, tak jak je zachoval ve svém díle Josef Mánes. Každý kroj souboru je vlastně originálem a dokonale se shoduje se svým historickým vzorem. V krojovém šatníku souboru se nacházejí i kroje, které jsou rekonstrukcí hanáckých krojů z 18. století. 

Důležitou událostí byl vznik dětského souboru, který byl původně zamýšlen jako součást „dospělého“ Mánesa, avšak od prvopočátku pracoval podle vlastního programu. Z jeho řad přešlo mnoho tanečníků do dospělého souboru. Vedoucí dětského souboru je Karla Jánová -Bušinová.

Dnešní soubor

Současný soubor Mánes je od roku 1990 občanským sdružením a musí si na svou činnost  shánět finance sám. Že se souboru daří i v těchto podmínkách je patrné také z toho, že o členství v souboru je stále zájem. V současnosti má kolem třiceti aktivních členů ve věku od patnácti do padesáti let a vedoucí souboru je Marie Vysloužilová.

Velkou hnací silou je obětavá práce členů souboru, která vyplývá z jejich nadšení pro lidové umění. Nalézají v něm hodnoty, které jsou platné i pro dnešní dobu a stejně tak i krásu, které je nadčasová.

Soubor úzce spolupracuje s Hanáckou muzikou Ječmeni. I když tato muzika je samostatným hudebním kolektivem, se svým vlastním programem, zůstávají stále věrni souboru Mánes, z jehož dřívější souborové muziky vznikli.

Slovo závěrem

V současné době jsme svědky toho, že vyspělá civilizace nám sice stále zvyšuje naši životní úroveň, ale také nás stále více mění na konzumní společnost. Dochází k určité kulturní nivelizaci, význam národních kultur bledne v sousedství kultury globální, importované. Folklór jakoby ztrácel na významu, bez ohledu na to, že je součástí národního kulturního dědictví. Ale národní kultura, včetně folklóru, je nenahraditelná a každý národ se k ní musí vracet, aby neztratil svoji identitu. Náš národ si to ve své historii ověřil již několikrát. Pokud by nás tento návrat ke kořenům očekával v blízké budoucnosti, mohly by přitom národopisné kolektivy sehrát pozitivní a nezastupitelnou roli. V tomto procesu by se snad mohl uplatnit i soubor Mánes.  

Galerie souboru Mánes

Mezi členy souboru byla řada osobností, které obohatily svojí činností nejen soubor, ale i hanácký region.

Dr. Jan Poláček (1896 – 1968)

Sběratel lidových písní, člen muziky souboru. Jeho sbírka Lidové písně z Hané je trvalým zdrojem pro uměleckou práci souboru.

Cecílie Třísková (1900–1980)

Lidová básnířka, zpěvačka a vypravěčka. Významná znalkyně hanáckého folklóru. V souboru působila již v době jeho vzniku jako lidová vypravěčka.

Věkoslava Parobková (1904 -1998)

První předsedkyně souboru a zároveň předsedkyně doživotní. Aktivně se podílela na ustavení národopisné skupiny, ze které vznikl soubor Mánes.

Jan Kadlec (1927 – 1998)

Umělecký vedoucí, choreograf. Vybudoval základy pro náročnou činnost souboru,  za jeho působení se Mánes zařadil mezi nejvýznamnější národopisné kolektivy u nás.

Radomír Kubáník (1928 -1986)

Vedoucí muziky a primáš, hudební aranžér a umělecký vedoucí souboru. Muzika souboru se za jeho vedení stala reprezentačním tělesem.

Jaroslav Šebestík (1948 -1997)

Vedoucí muziky a primáš, hudební aranžér. Zdokonalil  hudební styl souborové muziky, zvýraznil její hanácký charakter.

Eva Flašarová (1935 – 1998)

Choreografka, znalkyně hanáckého tance. Její činnost je spojena s největšími uměleckými úspěchy souboru. Se souborem. spolupracovala dlouhodobě.

Věra Možná (1910 – 1989)

Garderobiérka souboru a znalkyně hanáckého kroje. Díky její péčí  se dostávalo souborovým krojům vysokého ocenění.

V Prostějově 28.února 2005                                         Miroslav Chytil

                                                                člen Národopisného souboru Mánes